O webu
Kdo jsem a proč píšu o české kuchyni
Moje jméno je Markéta
Žiji v Brně a pracuji jako učitelka na základní škole. Vaření je moje vášeň od dětství — vyrůstala jsem v rodině, kde se vařilo každý den, a babiččina kuchyně byla centrem rodinného života. Právě ona mě naučila, že dobré jídlo nevyžaduje drahé ingredience — vyžaduje čas, trpělivost a lásku.
Tento web vznikl z touhy zachovat recepty, které se v naší rodině předávají z generace na generaci. Mnoho z nich existovalo jen v hlavách a rukou starších členů rodiny — nikdy nebyly zapsány. Rozhodla jsem se to změnit.
Jak to začalo
Před třemi lety jsem se přestěhovala do vlastního bytu a poprvé jsem si uvědomila, jak moc mi chybí vůně babiččiny kuchyně. Začala jsem ji pravidelně navštěvovat a učit se od ní — svíčkovou, bramboračku, vánočku, trdelník. Každý víkend jsem si dělala poznámky, fotografovala a zkoušela recepty doma.
Postupně jsem zjistila, že mnoho přátel a kolegů hledá přesně takové recepty — autentické, ověřené a srozumitelně popsané. Tak vznikl nápad na tento web.
Co na tomto webu najdete
Píšu o tradičních českých receptech — hlavních jídlech, polévkách, pečivu a dezertách. Každý recept je osobně vyzkoušený a popsaný tak, aby ho zvládl i začínající kuchař. Sdílím také tipy a triky, které jsem se naučila od babičky a které v kuchařských knihách nenajdete.
Web neobsahuje reklamu ani sponzorovaný obsah. Píšu o tom, co sama vařím a co mi chutná — bez přikrašlování a bez zkratek.
Česká kuchyně — proč ji miluji
Česká kuchyně je někdy podceňovaná — lidé ji vnímají jako těžkou a jednoduchou. Ale za každým tradičním receptem se skrývá příběh, tradice a generace lidí, kteří ho zdokonalovali. Svíčková není jen maso v omáčce — je to symbol rodinných nedělí, svátků a pohody u stolu.
Chci, aby tento web byl místem, kde si každý najde recept, který mu připomene domov — nebo kde objeví nové chutě, které se stanou součástí jeho vlastní rodinné tradice.
Kontakt
Pokud máte otázky, chcete sdílet vlastní recept nebo navrhnout téma, napište mi na kontaktní stránce. Každou zprávu čtu a odpovídám, i když někdy s menším zpožděním.